Mám velkou radost, že se s Vámi mohu podělit o zjištění, že naši mladí nejsou zas tak zkažení …jak se říká 🙂
V posledních letech se velmi často setkávám s jedinou odpovědí na jakoukoliv nabídku mimoškolní akce…“Nechci!“ „Nezajímá mě to!“ „To není povinné, ne?“ „Co za to?“
Ale když jsem přišla s nabídkou zatancovat polonézu na divadelním plese, byla jsem velmi mile překvapená. Dokonce se někteří žáci sami přihlásili o možnost tancovat. Možná za to mohla euforie z právě probíhajících tanečních nebo vidina krásných šatů…ať už to způsobilo cokoli, děkuji, děkuji, děkuji!
A děkuji Petru Sušenovi, Daniele Vlčkové, Jiřímu Oulehlovi, Michaele Fidrové, Alici Césarové, Martinu Houšťavovi, Janu Vojtkovi, Veronice Phamové, Oto Skaličkovi, Nele Flíčkové, Davidu Minaříkovi, Nele Molatové a sourozencům Vojtovi a Elišce Sázelovým, protože právě tito jmenovaní udělali z divadelního plesu něco neopakovatelného a výjimečného. Velké díky patří také paní učitelce Simoně Bohuslavové, která se opět postarala nejen o dechberoucí choreografii, ale také nácvik tance.
Toto slavnostní zahájení divadelního plesu se nám podařilo zorganizovat již podruhé a moc si toho vážíme a přejeme si aby tomu tak bylo i v letech dalších. Tak nám držte palce, protože takovéto počiny mladých lidí se musí podporovat!
Mgr. Petra Lejnarová
